Naše příprava na první kolo Českého poháru, které druhá osmička o víkendu 18.-19.10.2025 odehrála v Jirkově, neproběhla úplně ideálně. Dva týdny nebyl tým pohromadě tak, jak bychom potřebovali. V průměru trénovalo +/- 8-10 hráček a víc komplet jsme se vlastně sešli, až v pátek před turnajem. Ten páteční trénink se holkám navíc úplně nepovedl, takže hned bezprostředně po něm přišla ještě na řadu rozmluva trenérů k týmu….

Na turnaj bylo přednominováno všech 14 hráček z tr.skupiny A, ale do Jirkova jich nakonec odcestovalo 12. Chytili jsme pro sobotní program turnaje celkem těžký los (Vršovice Praha, Plzeň, Kometa Praha a Jirkov), ale ve druhé skupině si stejně nemůžeš moc vybírat. Tak, jako tak – narazíš na kvalitu….

Volejbal Ústí vs Vršovice 2:1 (-11, 18, 12) - v úvodním zápase s Vršovicemi jsme doslova prospali začátek. Vršovice na nás spustili kanonádu na servisu, tu podpořili dobrou obranou. První náš time-out za stavu 2:9, druhý za 8:18. Bylo jasné, že set je pryč a že do druhého budeme muset přeskupit naše řady. Naše pozměněná formace začala v druhém setu hrát zodpovědněji na servisu. Soupeře jsme servisem víc zatlačili a po slušné obraně jsme dobře zakládali protiútok. Náš motor naskočil a hned se šláplo na plyn. Byl z toho stav 12:5. Tohle byl náskok, který jsme již nepustili a zvítězili 25:18. Třetí set, to již byl souboj bez rukaviček. Obě družstva plně adaptována na úroveň kvality, kterou musíš v pohárovém turnaji předvádět. Po bitvě vítězíme 15:12, celkově 2:1. S emočním projevem týmu však spokojení nejsme. Jdeme na favorita z Plzně.

Plzeň vs Volejbal Ústí 2:0 (24, 24) – parádní zápas. Náš herní výkon vysoký. V prvním setu jsme prohrávali 21:18. Dokázali jsme se vrátit. Vedli jsme 24:22 a nedotáhli jsme to. Oceňuji, že tohle naše holky nezlomilo. Ještě víc je to vyburcovalo. Pochopily, že mají šanci uspět. Skvělý zápas pokračuje i ve druhém setu. Vedli jsme 7:5, 15:13 a šlo se do koncovky. Tam jsme si znovu vybojovali setbol a znovu jsme to (tentokráte vinou, nedodržení taktických pokynů) nedotáhli do vítězného konce. Znovu prohráváme 26:24. Porážky musí bolet, ale jestli to platí pro sportovní generaci, tu ve věku 12-16 let (jedno o jaký jde sport) – nejsem si jist. Každopádně GRATULOVALI jsme holkám k předvedenému výkonu a hře. Herní výkon byl vysoký, místy na max. možné výši, a tohle pro nás trenéry musí být vždy více, než samotný výsledek. Zápas nás stál hodně sil fyzických i psychických. Navíc jsme v průběhu utkání (díky zranění) přišli o smečařku Elen. Tušil jsem, že to s týmem určitým způsobem zamává, a to se potvrdilo v následujícím zápase.

Volejbal Ústí vs Kometa Praha 1:2 (15, -23, 10) – pro nás hodně těžký zápas. Museli jsme hledat znovu varianty pro naši útočnou i obrannou kompozici. Bylo jasné, že to bude chvíli trvat, než k optimálu definitivně dokráčíme... Ačkoliv jsme v prvním setu soupeře přejeli 25:15, upozorňovali jsme dívky, že to Kometa rozhodně nezabalí. Ve druhém na nás pražandy vlétly. Vedly 7:1, 19:13 a 20:16. Znovu jsme ale ukázali, jak umíme vstát z popela. Sehráli jsme dramatickou koncovku. Opět však s neúspěšným koncem, opět s nedodržením taktických pokynů. Kometa nás pak ve třetím setu odstřelila zejména díky velkému týmovému, herně-emočnímu pojetí. Naproti tomu náš výkon v rovině emoční byl v průběhu celého zápasu hodně slabý. Ještě slabší, než v úvodním utkání s Vršovicemi. V každém turnaji prožije tým krizi. Někdy je krize větší, někdy malá, někdy není na první pohled ani moc vidět… U nás jsme po zápase s Kometou byly v samotném epicentru krizového tornáda… Museli jsem si to hodně a rázně vyříkat a pralo se týmové prádlo….

Volejbal Ústí vs Jirkov – 2:0 (18, 21) – na první pohled by se mohlo zdát, že to bylo pohodové utkání, ale nebylo tomu tak. Náš tým hrál o hodně a výsledek byl tou nejméně podstatnou věcí, o kterou tady šlo….

Týmová neděle

Po sobotě jsme měli na kontě 6 bodů. Polovinu z dvanácti možných a měli uhrané 4 sety v režimu vysokého herního výkonu. Co potřebujeme změnit pro neděli jsme si řekli. Šlo o to, dobře se na to vyspat a vstoupit do neděle s čistou hlavou a maximálním odhodláním….Bylo jasné, že o postupujících do nejlepší osmičky – rozhodne právě neděle. Za zraněnou Elen jsme na neděli do našeho pohárového týmu povolali z tr.sk. B levorukou Brigitte Kalach, a to pro roli střídajícího účka….

Volejbal Ústí vs Volejbal Tábor 2:0 (17, 19) – to utkání jsme zvládli velmi dobře. Našli jsme hráčky pro základní sestavu i varianty pro základní postavení. První set jsme měli pod kontrolou. V tom druhém s námi Tábor držel krok do stavu 10:11. Potom jsme je definitivně zlomili. Výkon byl dobrý a výhra nebyla zadarmo. Předvedli jsme koncentrovaný týmový výkon a dál drželi naději na postup.

Volejbal Ústí vs Varnsdorf 2:1 (-13, 16, 13) – pro nás soupeř, se kterým jsme se za poslední 3 roky vůbec nepotkali, takže velká neznámá. Sledoval jsem proto jejich sobotní, večerní utkání s Táborem (to již byl náš tým zpět v UL), které se neslo ve znamení třísetové bitvy. Vysoce organizovaný tým v obraně s dobrým pohybem. V útočné fázi secvičený jeden funkční signál 2/4. Družstvo nechybující na servisu a málo chybující v útoku. Slabší blok. V prvním setu jsme se trápili na příjmu a hledali způsob, jak hrát proti šikovnému družstvu s menším výškovým průměrem. Prohrávali jsme 7:12 a 11:19. Dívky nemohly přijít na to, jak bránit jejich útoky, kde umístění do správného prostoru znamená bodově více, než bomba na smeči. Pro druhý set jsme otočili naše hráčky v základním postavení. Naproti standartnímu postavení s nahrávačkou v zóně 1 či 2 jsem to přeskládal jinak. Okamžitě to zabralo. Druhý set jim oplácíme. Máme ho pod kontrolou, vítězíme 25:16. Ve třetím setu velká bitva. Hrajeme opět ve velkém nasazení, konečně správě emočně a týmově – SUPER herní výkon. Vedli jsme 7:5, prohrávali 8:9, vedli 12:11 a 14:13. Proměnili jsme ten nabídnutý mečbol. Konečně vyhraná koncovka. To vítězství jsme urvali hlavně proto, že na hřišti bylo právě to, co nám chybělo v sobotním utkání s Kometou. Šance na postup tady díky ztracenému setu definitivně odplavala, ale velká pochvala pro celý tým byla rozhodně na místě….

Volejbal Ústí vs Č.Budějovice – 1:2 (27, -16,-11) skvělé utkání na závěr. Byl jsem opravdu hodně zvědavý na to, jak poslední sedmý a těžký zápas ve dvou dnech naše holky zvládnou. Viděl jsem, že ze sebe naše dívky mačkají poslední zbytky energie – daly do toho vše. První set byl naprosto TOP. Neskutečná řežba. Nejdřív ostrý nástup Budějovic, který přinesl náskok 4 bodů. Pak se hra srovnala, někde kolem patnáctého bodu manko umazáváme jen na rozdíl dvou bodů, ale následně opět soupeř odskakuje. Prohráváme 19:23, ale na holkách vidím, že jsou plně v zápase, přeci dokud není 25, pořád se hraje o vítězství. Přichází naše superluxusní pasáž. Otáčíme z 19:23 na 24:23. Pak super výměny a zákroky na obou stranách. Vítězíme 29:27. Tohle mělo opravdu grády…Ve druhém setu nám již začalo trochu docházet fyzicky. Hlavně nám utekl začátek. Budějovice vládnou velmi kvalitním a konzistentním servisem. Moc dlouho jsme se s ním v úvodu druhé sady srovnávali. Prohrávali jsme 4:8 a takováto ztráta se v pohárovém klání těžko honí. Za stavu 13:6 jsme poslali postupně téměř celou základní sestavu na lavičku, aby si od toho holky odpočaly, a koukly se na hru soupeře z lavičky. Střídající hráčky zahrály v této fázi utkání velmi slušně, týmu to hodně pomohlo. Vsadili jsme na to, že můžeme Budějovice udolat v třetím setu. Ten byl naprosto vyrovnaný do stavu 9:9. Potom jeden míč na 9:10, ještě znovu beru time-out, ale soupeř hraje sebevědomě a nechybuje. Prohráváme 11:15. Výborný výkon našeho družstva na závěr a VELKÁ POCHVALA CELÉMU TÝMU.

Odehráli jsme v Jirkově velmi dobrý pohárový turnaj. Pořadatelsky skvěle připravený. Chtěli jsme zejména předvést kvalitní hru a to jsme splnili. Kromě jednoho, bodovali jsme v každém utkání, což v součtu znamenalo konečné třetí místo (stejně jako v kvalifikaci),přičemž postup do elity, nebyl daleko. Mnohem víc je však to, že jsme objevili pro náš tým novou smečařku, respektive univerzálku se vším všudy. Univerzálku v pravém slova smyslu. Hráčku, která, když je potřeba, umí zahrát na 3 postech. Hráčku, která svou univerzálnost opírá o 100% tréninkovou docházku, jakož i další tréninkovou práci navíc (klubové zdokonalovací tréninky a zdokonalovací kempy). Tohle funguje. Kdo má odtrénováno velké množství hodin, ten se výkonnostně posouvá a postupně se stává pro tým cenným a klíčovým. Nejmenuji zde jenom proto, že vyznávám hodnotu týmového výkonu, ale hráčka samotná již před týmem pochvalu na místě dostala a tým ji po zásluze ocenil potleskem…. Nikdo není víc než tým, ale jeho celková kvalita je součtem všech kvalit jednotlivců….

Na turnaji 1. kola Českého poháru nás reprezentovaly hráčky: Zlámalová K., Perglerová A., Pilecká E., Písková A., Šumová A., Blažková T., Lerchová A., Mudrová A., Klocová T., Jandová B., Prokešová E., Vladyková M., Kalach B., Trenéři: J.Moucha, J.Zlámalová, M.Šuma

Epilog:

„Dnes se mladé (nejen té sportující) generaci hodně překládá potřeba a důležitost výhradně nejlepšího výsledku, okamžitého úspěchu, globálního uznání a obdivu. V reálu vidím, že skutečné životní hodnoty (nejen) této generace jsou upozaděné. Téměř všemu vévodí primární potřeba síťového sdílení okamžiku v okamžiku. Úplně se vytratila společenská důležitost samotného procesu vedoucího mj., k výše uvedenému. Zapomíná se nejen na obsah a rozsah tohoto procesu, ale i na jeho správné nastavení vůči konkrétnímu jednotlivci. Jsem přesvědčen o tom, že volejbalový trenér by měl být rozhodně prototypem vytrvalého člověka. Takového, který dokáže vidět mnohem dál, než na konec setu, než na konec zápasu, turnaje, či konec sezóny. Takového, který se svými svěřenci dokáže mluvit nejen o všem podstatném v jejich aktuální přítomnosti, ale zejména i o tom, jaká bude, nebo může být jejich budoucnost, a to nejen ta sportovní….“

H.Moucha