Nervózní start a hledání energie

Dlouhý den začal pro ústecký tým už dopoledne. Zpožděný začátek kvůli probíhajícímu extraligovému utkání Dukla Liberec proti Olympu Praha, rozcvičení v posilovně místo v hale i improvizace bez vlastní šatny narušily koncentraci.

"Bylo vidět, že jsme nervózní. Do haly jsme vstoupily s nejistotou a na hřišti se to hned projevilo. Po pár míčích sebevědomí zmizelo, přestaly jsme mluvit a radovat se," popsaly hráčky společný pocit z úvodu.

První duel rychle převzala do svých rukou domácí Dukla, která dominovala především agresivním servisem a útokem. Ústí se dopouštělo technických chyb a vlastními nepřesnostmi si komplikovalo každou rozehru. Výsledek 0:3 (16:25, 14:25, 10:25) tak byl logickým vyústěním nevyrovnaného výkonu. "Působily jsme unaveně, bez emocí. A to je něco, co se proti takovému soupeři prostě neodpouští," zaznělo z týmu.

Druhý zápas jako záblesk správné cesty

Po krátké pauze přišlo zvednutí hlavy. Hráčky si v šatně otevřeně promluvily o tom, že chtějí změnit přístup, podporovat se navzájem a přestat se bát soupeře. A na začátku druhého utkání to bylo znát.

„Do zápasu jsme šly pozitivněji, povzbudily se a první set byl úplně jiný. Hrály jsme s čistou hlavou a konečně týmově,“ shodly se. Výsledek 21:25 s favoritem byl slibný, ale nestačil. Ve druhém i třetím setu už domácí znovu převzali otěže a vyhráli 25:10 a 25:8.

"Jakmile jsme začali bodově ztrácet, přestaly jsme si věřit. Emoce klesly a nebylo těžké nás přehrát – kdybychom udržely koncentraci, vypadalo by to jinak," hodnotili hráčky upřímně.

Individuálně se místy dařilo liberu Elišce, která zvládla těžkou roli v oslabené sestavě. Na bloku si zase pochvalu zasloužily středové hráčky, které dokázaly ubránit několik klíčových útoků soupeřek. „I když jsem všechno nestihla doběhnout, pár zablokovaných míčů mě potěšilo,“ dodala jedna z nich.

Otevřený pohled z kabiny

Jedna z hráček po utkání upřímně přiznala, že tým nepředvedl svůj standard. „První zápas byl pro nás ostuda – kazilo se snad všechno a chyběla komunikace. Druhý zápas byl o něco lepší, první set jsme hrály jako tým, ale pak jsme spadly zpět a měly velkou chybovost. Soupeř byl lepší, ale bojovat se dá vždycky,“ shrnula.

Společná sebereflexe a motivace

Celý tým se po zápase shodl, že největším soupeřem nebyla Dukla, ale vlastní hlava. „Musíme se naučit nenechat soupeře vstoupit do naší psychiky. Byl to silný tým, ale určitě hratelný,“ zaznělo z kabiny.

Dívky zároveň jasně pojmenovaly konkrétní směry zlepšení:

• tvrdší a cílenější útok,
• větší tlak na podání,
• přesnější přihrávka a první dotek s míčem,
• hlavně více energie, radosti a týmové podpory na hřišti.

„V tréninku musíme jet naplno, na 120 %. Jen tak se to přenese i do zápasu. Když budeme makat, nemusíme se bát žádného soupeře,“ shodly se.

Pohled dopředu: práce, víra a týmová síla

Ústecké juniorky si z Liberce odvezly hořké, ale cenné ponaučení. I v osmi hráčkách jako nekompletním kádrem dokázaly v určitých fázích hry ukázat bojovnost a soudržnost, které budou do dalších zápasů klíčové. Souhrnná bilance dvou porážek nic nemění na tom, že tým chce ligu důstojně dohrát a potvrdit své místo v druholigové konkurenci.

"Byl to těžký den, ale musíme z něj vzít to pozitivní. Víme, že umíme hrát volejbal. Teď je na nás, abychom dokázali, že to umíme i pod tlakem," zaznělo po návratu.

Hráčky teď čeká série tréninků, kde chce znovu budovat týmovou energii, sebevědomí i herní jistotu. Pokud se podaří přenést přístup z prvního setu druhého utkání do celého zápasu, může se na začátku roku 2026 změnit nejen výsledek, ale i celkový projev týmu.

Komentář trenéra

"Dnešní zápasy se nám nepodařily...hlavně první zápas. Bez razantního útoku a podání se nedá hrát se soupeřem, který má úplně jiné cíle než naše družstvo. Vše začíná v poctivém a náročném tréninku," zhodnotil kouč Miloš Volf.

Za foto děkujeme J. Laudové.

Ze zpráv hráček družstva U20 volně zpracoval za pomoci AI Miloš